Potraviny budoucnosti



Nestabilní ceny potravin a rostoucí počet obyvatel nás dříve či později donutí přehodnotit, co vlastně jíme. Současné zdroje potravy nejsou bezedné a vzrůstající spotřebou se blíží na své dno. Jako příklad můžeme použít Velkou Británii, kde se dle odhadů mohou ceny masa v příštích pěti až sedmi letech až zdvojnásobit. Tím pádem by se maso mohlo stát luxusní potravinou pouze pro vyvolené.

Právě proto a i z mnoha dalších důvodů bychom se měli začít poohlížet po alternativách, které nám mohou plnohodnotné zdroje živin nabídnout i v příštích stoletích.

Hmyz

Hmyz, neboli „miniaturní hospodářská zvířata“, se podle předpovědí odborníků může stát silným základem naší budoucí stravy. Jde o mnohonásobně prospěšné řešení – hmyz nám poskytne velmi hodnotnou výživu srovnatelnou s běžným masem, zatímco náklady na chov jsou mnohem menší, než je tomu například u skotu. Hmyz navíc nezatěžuje v takové míře životní prostředí. Odhadem existuje 1.400 druhů hmyzu, které jsou pro člověka využitelné jako potrava.

Nepředstavujte si nic ve stylu obří živé housky, která vám odpochoduje z talíře, ani žádné skákající kobylky nebo cvrčky. Hmyz bude zpracován do podoby hmoty využitelné jako přísada např. pro výrobu klobás, hamburgerů, různých polotovarů apod.

Velký potenciál do budoucna má vznik hmyzích farem. Značná část populace už hmyz považuje za běžnou součást své stravy. V Africe jsou velmi populární housenky a kobylky, v Japonsku jsou velkou pochoutkou vosy, v Thajsku se hojně konzumují cvrčci.

Aby se hmyz stal populárnější a ztratil nálepku „něčeho odporného“, bude nutné pozměnit jeho image zejména pro citlivé Evropany a obyvatele Severní Ameriky. Možná nám pomůže vnímat hmyz více jako hospodářsky využitelné živočichy, kteří nám budou již brzy bezesporu velmi prospěšní.

spider0702 / Pixabay

Zvukově vylepšené potraviny

Sekat se můžeme také s názvem „sonic-enhanced food“, ale o co se vlastně jedná? Jak moc naše smysly ovlivňuje vzhled a vůně jídla, to je vědecky již velmi dobře popsané, ale jaký vliv má na chuť potravin jeho zvukový efekt? To je v současnosti předmětem velmi intenzivního výzkumu.

„Pokud potěšíte pouze jeden ze svých smyslů, nejedná se o ten pravý zážitek“, říka Russel Jones z firmy Condiment Junkie, který se na jedné zestudií podílí. „Tolik pozornosti je věnováno tomu, jak potraviny vypadají a chutnají, ale co zvuk? Ten je přece stejně tak důležitý.“

Studie vedená Charlesem Spencerem, profesorem experimentální psychologie na univerzitě v Oxfordu, zjistila, že chuť jídla lze upravit pomocí zvuků či hudby v pozadí. „Nejsme si úplně jistí, co přesně se v našem mozku odehrává, ale něco se děje a to je přinejmenším vzrušující“, říká Jones.

Spojení zvuku a vnímání potravin bylo předmětem také experimentu šéfkuchaře Hestona Blumenthala. Jeho restaurace Fat Duck servíruje pokrm s názvem The Sound of the Sea, který se podává s iPodem hrajícím zvuky moře, což údajně způsobí, že jídlo má čerstvější chuť.

Mnohem rozšířenější výzkum se momentálně zabývá významem dopadu hudby na odstranění nezdravých či nežádoucích složek potravin, aniž by došlo ke změně jeho chuti. „Už víme, jaká frekvence dělá jídlo sladší“, říká Jones, který je rovněž členem společnosti pro experimentální vědu. Potenciálně by tak mohlo dojít ke snížení obsahu cukru v potravinách a to pouze hudbou.

Spousta firem také využívá spojení mezi jídlem a zvukem při balení potravin. Používá se například důmyslné balení chipsů, díky kterému se nám zdají chutnější a křupavější. Funkce zvuku je používána i v oblasti bílého zboží. Hučení ledničky o správném tónu v nás totiž dokáže vzbudit dojem, že potraviny v ní uložené jsou mnohem čerstvější.

Laboratorně vypěstované maso

Nejde o žádnou science-fiction, in-vitro výroba masa neboli výroba kultivovaného masa, se již podařila holandským vědcům a to s velkým úspěchem. Proužek svalové tkáně vypěstovali pomocí kmenových buněk odebraných kravám. První vědecká práce zabývající se laboratorním pěstováním masa byla financována NASA. Tehdy se jednalo o zkoumání in-vitro masa jako potraviny využitelné astronauty ve vesmíru.

Studie oxfordské univerzity zjistila, že upřednostňování laboratorního masa před porážením zvířat by vedlo k výraznému snížení emisí skleníkových plynů a k úspoře energie. Jeho výroba vyžaduje zlomek půdy jinak potřebné pro chov dobytka. Kromě toho by toto maso mohlo mít upravený obsah tuku a živin.

Velkou snahou je, aby kultivované maso bylo k nerozeznání od toho skutečného. I zde je ovšem velký potenciál, jelikož laboratorní maso by naopak mohlo vypadat naprosto odlišně. Diskuze na toto téma stále probíhají a budoucnost ukáže, jakým směrem se další cesta in-vitro masa bude ubírat.

Řasy

Konzumace řas je momentálně ve spodní části potravinového řetězce. Ovšem zdá se být více než pravděpodobné, že nám řasy v blízké budoucnosti poskytnou rychlou záchranu při nedostatku potravin. Mohou být podávány lidem i zvířatům, mohou být pěstovány v oceánech, což řeší otázku půdy, mohou být využité jako biopalivo, které sníží spotřebu fosilních paliv. Řasy rostou fenomenální rychlostí, jsou považovány za nejrychleji rostoucí rostlinu světa.

Stejně jako hmyz by řasy mohly být zařazeny do našeho jídelníčku šetrným způsobem, aniž bychom to snadno zjistili. Vědci z univerzity Sheffield Hallam používají granule z řas jako náhrada soli v chlebu a při zpracování potravin. Tyto granule se vyznačují výraznou chutí a zároveň nízkým obsahem soli, což má pozitivní vliv na riziko vysokého krevního tlaku, mrtvice a dalších chorob. Věří, že tyto granule by mohly být používány jako náhrada soli při výrobě hotových jídel, uzenina dokonce i sýrů.

Již nyní je zcela jasné, že řasy jsou skutečně multifunkční surovinou a tou jsou mnohé z jejich vlastností stále předmětem zkoumání. O některém z jejich využití možná stále ještě nemáme ani tušení.

Ben_Kerckx / Pixabay