Z klášterních zahrad do širokého okolí

Ostružiník maliník, nebo také maliník obecný, znali již Římané. Jejich vlivem se také rostlina rozšířila po Evropě, pěstováním malin se zabývali ve středověku hlavně mniši v klášterech, od 16. století se začaly maliníky objevovat také v okolních zahradách. Dnes existuje celá řada klasických červenoplodých maliníků, malinoostružiníků nebo beztrnných či žlutoplodých odrůd a kultivarů, ze kterých si vyberete ten nejlepší pro vaši zahradu.

Tip pro vás: Vyzkoušejte doplněk stravy s Omega 3

Některé druhy navíc plodí až do prvních mrazíků, při teplém počasí během podzimu není zvláštností, že opět vykvetou a přinesou úrodu ještě jednou.

Výborné na posílení imunity

Maliny obsahují významné množství vitamínu A, řady B i C. Céčka na posílení imunity obsahují dokonce 26,2 mg na 100 g ovoce, což je srovnatelný obsah jako mají mandarinky. Současně jsou významným zdrojem vápníku, draslíku, hořčíku, fosforu a železa a celého spektra antioxidantů, mimo jiné selenu, luteinu, lykopenu nebo zeaxantinu. Tyto antioxidanty významně napomáhají regeneraci zraku, ale účinně také zamezují šíření volných radikálů, zhoubnému bujení i vzniku trombózy.

Obsažené flavonoidy prospívají nervové soustavě a zlepšují činnost mozku, proto by měli zobat maliny všichni při učení slovíček nebo přípravě na důležitou schůzku.

Na krásnou pleť

Pro vláčnou a vyživenou pokožku stačí nanést rozdrcené maliny na obličej, jemné masírování pecičkami slouží jako přírodní peeling na zbavení černých teček a vyčištění pleti. Olej vylisovaný z malinových semínek obsahuje vitamín E, který chrání pokožku před škodlivými účinky slunečního záření. Není však vhodné jeho použití namísto opalovacího krému, spíše jen jako doplněk pro hydrataci. Listy z maliníku mají nezanedbatelnou úlohu naproti tomu v lidovém léčitelství.

Odvar z listů se používá na hojení ran, naopak čaj reguluje trávení a funguje proti průjmu, pomáhá při střevních zánětech, ale také harmonizuje hormonální výkyvy a zmírňuje bolesti a křeče při menstruaci. Zároveň je výborný na hubnutí, protože čaj z listů z maliníku, ostružiníku a olše zamezuje ukládání tuků v těle.

The post Jak zlepšit pleť i paměť? Pomocí chutných malin, které jsou plné zdraví prospěšných látek! appeared first on Online dieta.

Jak zhubnout? Citrón a horká voda

Pokud se snažíte zhubnout, vyzkoušejte každý den hned po ránu vypít velkou sklenici, do které si vymačkáte šťávu z jednoho citrónu a toto doplníte horkou vodou. Tento nápoj vám nejen pročistí organismus, ale má i velmi příznivé účinky pro vaše hubnutí. Z vašeho těla se uvolní všechny toxiny a váš metabolismus se nastartuje. Budete tak spalovat kalorie rychleji a efektivněji.

Jak zhubnout? Nejezte na noc!

Snažíte se zhubnout? Pak byste si měli dávat pozor na to, kdy jíte. Pokud máte ve zvyku dopřávat si navečer před spaním velké jídlo tak je to špatně! Vaše tělo už totiž nestihne trápit přijaté kalorie a ty se pak uloží jako tukové zásoby. Pokud chcete zhubnout, měli byste poslední jídlo snít nejpozději 2 – 3 hodiny před spaním. A toto jídlo by už měla být jen nějaká lehká večeře – zeleninový salát nebo miska dietní polévky. Pokud vás zajímá, jaké jsou nejlepší recepty pro dietní večeře, podívejte se na náš blog o hubnutí.

Jak zhubnout? Pořiďte si psa!

Možná vám to bude znít jako nesmysl, ale pokud si pořídíte psa, vaše hubnutí bude postupovat mnohem rychleji. Pes vás totiž donutí chodit i několikrát denně na procházky a vy budete mít mnohem více pohybu. Uvidíte sami.Pokud si pořídíte psa, budete hubnout i bez cvičení!

Tyto tři jednoduché rady jak začít hubnout vám sami o sobě zhubnutí nezajistí. Může to ale být právě ten první krok, který uděláte. Pokud se chcete dozvědět více informací o tom jak zhubnout, jakou si vybrat dietu nebo jaká je nejlepší redukční dieta, podívejte se na náš blog o hubnutí kde se dozvíte mnohem více. Na našem blogu najdete i diskusi našich čtenářů o hubnutí kde zjistíte, jak se daří hubnout ostatním a co jim pomáhá.

Přejeme vám mnoho úspěchů při vašem hubnutí!

The post Několik jednoduchých tipů jak zhubnout appeared first on Online dieta.

Brukev zelná  (Brassica oleracea)

Sází se na podzim a kvete na jaře. Na podzim a v zimě zpestří zahrádku svými bílými, růžovými nebo nafialovělými listy. Hodí se i do květináče – buď samostatně, nebo jako skupina několika rostlin. Můžeme ji zasadit na skalku nebo jí olemovat okraje květinových záhonů. Má radši vlhčí a slunná místa; pokud jde o kvalitu půdy, je poměrně nenáročná, spokojí se s obyčejnou zeminou. Je to dekorativní rostlina, nekonzumuje se.

Kolokvinta obecná (Citrullus colocynthis)

Patří mezi oblíbené tykvovité rostliny. Pěstuje se v mírně vlhké půdě. Plody, které se objevují koncem srpna, se používají jako dekorace. Zpočátku jsou zelené, zráním zežloutnou. Doporučuje se plody dotýkající se země podestlat trochou slámy, tím zabráníme jejich hnití. Po sklizni, abychom předešli změknutí plodů, je možné je skladovat několik týdnů venku. Kolokvinty jsou silné a toxické přírodní projímadlo.

Artyčok zeleninový (Cynara scolymus)

Artyčok se nejčastěji konzumuje vařený a s octovou zálivkou. Pokud mu dáme čas, kvete nádhernými modrými nebo fialovými květy. Ale pozor – musíme si vybrat: buď květy, nebo plody. Chceme-li obdivovat jeho květy, musíme se vzdát plodů. Rostlina vyžaduje propustnou a dobře prohnojenou půdu a hodně slunce. Je lépe ji zasadit ve větší vzdálenosti od živých plotů a stromů. Sází se na jaře, plody sklízíme v srpnu a v září.

Kukuřice setá (Zea mays)

Kukuřice je nejvíce pěstovanou plodinou na světě. Existují i barevné varianty, například kukuřice-jahoda, jejíž klas má tvar a barvu tohoto ovoce. Za zmínku stojí i kukuřice obrovská, která dosahuje výšky až 10 metrů a její klasy měří 60 cm. Sází se začátkem května a sklízí se na podzim.

Květák (Brassica Botrytis)

Tato odrůda vyniká živými barvami. Připravuje se stejně jako bílý květák, i když chuť je trochu odlišná. Pokud vás jeho barva nepřesvědčí na talíři, oceníte ji v zahradě – záhon s touto zeleninou rozhodně nepřehlédnete. Květák vyžaduje úrodnou, dobře prohnojenou půdu. Sází se od března do dubna a sklízí se v říjnu.

Slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus)

Příbuzná slunečnice, tato vytrvalá rostlina z čeledi astrovitých, se pěstuje pro své jedlé hlízy. Na pěstování je nenáročná, dobře snáší zimu, proto pozor, aby se v zahradě příliš nerozrostla. V září a říjnu můžeme obdivovat nádherné, výrazně žluté květy. Platí pro ni totéž co pro artyčok – musíme volit mezi jedlými hlízami a květy.

Paprika (Capisicum annuum)

Tato ozdobná rostlina kvete na jaře. Na podzim a v zimě se objevují žluté, oranžové, červené až fialové plody, které zdobí zahradu do doby, než nastanou příliš studené noci. Může se pěstovat venku i v interiéru. V době růstu rostliny /červenec, srpen a září/ je třeba ji dobře zalévat. Papričky jsou toxické, slouží pouze jako dekorace!

Pepino Gold – hruškový meloun (Solanum muricatum)

Jediný zástupce ovoce v našem seznamu. Jedná se o polozapomenutou rostlinu, která se pěstuje podobně jako rajčata. Zahradě dodá exotický nádech. Pochází z Jižní Ameriky a chutí připomíná hrušku a meloun zároveň. Plody jsou poměrně velké, zeleno-oranžové s fialovými proužky. Seje se na slunná místa po skončení mrazů a sklízí se v srpnu nebo září.

The post Okrasná zelenina ve vaší zahradě – ozdobí i chutná appeared first on Online dieta.

Základní druhy listových salátů

K základním druhům listových salátů patří saláty českého, holandského i asijského typu. Všechny se vyznačují vysokým obsahem kyseliny listové, vlákniny, hořčíku, vitamínů a dalších minerálů. Podle odrůd je dělíme na saláty:

• hlávkové
• ledové
• česací
• římské
• asijské
• štěrbák

A každá z těchto skupin salátů má specifické vlastnosti jak vzhledové, tak chuťové. Každou můžeme v kuchyni upravit trochu jinak (salát štěrbák dokonce i tepelně). A pěstitelé (zejména bio pěstitelé) je samozřejmě musejí také každý trochu jinak pěstovat – různým salátům se daří v různých ročních dobách a teplotách.

Hlávkové saláty

Tyhle známe asi nejlépe, jsou tradičními saláty pěstovanými a prodávanými u nás snad nejdéle a v největších objemech. Jsou prostě naší českou klasikou. Mohou být červené nebo zelené, s listy rovnými nebo kadeřavými, dokonce i s listy vykrajovanými.

Saláty zelené jsou bohatší na hořčík, ty červené pro změnu na karoten. Specialitou mezi hlávkovými saláty je kozlíček polníček se svými malými listy, ale s vynikající hladivou chutí. Ten dokonce umí narůst i doma, za oknem. A když ho na záhonu vysejete na podzim a překryjete bílou textilií, můžete v teplejší zimě už v únoru nebo počátkem března sklízet.

Ledové saláty

Saláty velmi podobné těm hlávkovým, ale s mnohem vyšší křupavostí a šťavnatostí. Pojmenování „ledové“ svědčí o tom, že v přirozeném pěstování se jim více daří na jaře a na podzim, ale třeba odrůda Ledan umí růst po celou sezonu, dokonce i přes léto. I díky tomu můžeme ledové saláty potkávat v obchodech již celý rok. A celý rok si dopřávat šťavnaté a křupavé dobroty.

Česací saláty

Tyhle v obchodech příliš často nepotkáme, protože se sklízejí postupně, po jednotlivých listech. Jsou nejlepší pro zahradničení, kdy si je pěstujete na záhonech a můžete z jedné rostliny sklízet třeba i pětkrát. Například chřestový salát naroste do opravdu velké velikosti a listů nabídne ke sklizni ke sklizni požehnaně. Pak ještě můžete využít i stonek a upravit ho jako chřest (ano, právě proto má chřestový salát toto jméno).

Někdy se však v obchodech objeví i česací saláty, třeba dubáček, který je absolutně dokonalým dekorativním salátem. Díky vykrajovaným listům podobným listům dubu vypadá nádherně všude, kam ho dáte.

Římské saláty

Jsou sice v podstatě saláty hlávkovými, ale jejich konzistence je také mírně odlišná (jako u salátů ledových). Tvoří hlávku tak jako salát hlávkový, ale listy jsou mohutnější, křupavé, šťavnatější, mírně tužší. Ale díky tomu v lednici déle vydrží a můžete je spotřebovávat i po kouskách. Stačí je zabalit do folie, aby jen mírně větraly, a umístit je do nejspodnějšího šuplete lednice.

Asijské saláty

Jak jsme si zvykli u asijské kuchyně, je ve většině jídel docela pikantní. Takže nás nepřekvapí, když i asijské saláty chutnají některé opravdu velmi štiplavě. Třeba listová hořčice. Ale i mnoho dalších odrůd. Nejjemněji chutná asi mizuna.

A mezi nimi, na stupnici chuťové a aromatické výraznosti, najdeme mibunu, komatsunu, japonské zelí, čínskou brokolici, jedlou chryzantému, roketu, perilu a mnohé další. Obchody dnes nabízejí širokou škálu asijských listových salátů, takže je potřeba sledovat nabídky obchodů. Kaufland leták, Lidl leták nebo Albert leták jsou letáky, kde, pro nás zatím nezvyklé asijské saláty, můžete též potkávat a kupovat je tedy za nejlepší nabízené ceny.

Štěrbák

Pro mnohé také velká neznámá, starší odrůda salátů, ale s vyššími nároky na pěstování. Tvoří hlávky pevných listů, které jsou uprostřed vybělené. Starší odrůdy bylo potřeba temnit, aby se vybělily, ale ty nové se bělí samy, proto se štěrbáky začínají také nabízet i v běžné obchodní síti.

Vybělené prostředky mají jemnou chuť, okolní zelené listy jsou mírně hořké. Vypěstovat se dá štěrbák i v truhlíku na balkoně, stejně jako ostatní listové saláty. A zpracovat se dá i tepelně, podobně jako špenát nebo mangold. Štěrbáky mohou být jak české kadeřavé, tak holandské listové.

Velký objem, minimum kalorií

Listové saláty jsou úžasné v tom, že mají velký objem, ale přitom dodají minimum kalorií. Takže pokud začínáte s redukční dietou a máte strach, že budete mít zpočátku u zmenšených porcí velký hlad, spolehněte se na listové saláty.

Ale pozor, jen si je přikládejte na talíř jako doplněk, nedochucujte je. Pokud byste je dělali s klasickou zálivkou, tak si dodáte kalorickou bombu s cukrem a spoustou soli. Anebo s dalšími tuky, medem atd. Samozřejmě, pokud chcete jen salát, zálivky si trochu připravte. Ale jestliže salát použijete na „dojedení se“, tak jen čistý, přikusovat ke chlebu nebo k hlavnímu chodu.

A postupně musíte i salátu ubírat, aby se objem žaludku mohl také zmenšovat. Ale bez nutnosti se trápit hladem. Když budete zvyklí doplňovat své porce salátem, jojo efekt u vás bude mít minimální pravděpodobnost.

The post Listové saláty jsou pro redukční diety jako stvořené! appeared first on Online dieta.

Termíny výsadby ovocných stromů

Na zahradě se stromy sadí na podzim nebo na jaře. Optimální načasování podzimní výsadby – do poloviny října. V oblastech, kde jsou silné mrazy (-30 …- 20 °) je lepší začít se sadbou na jaře, sazenice lépe zakoření a rostou. Jabloně a hrušky mohou být zasazeny na podzim (po pádu listů) nebo i na jaře.

4 kroky k úspěšné výsadbě

1. Do předem vykopané jámy se zatlučeným kolíkem, s vrstvou dobře vyzrálého kompostu nebo s hnojivem, co nespálí kořeny, postavte výpěstek poté, co jste mu upravili kořeny a nechali je dostatečně přijmout vodu.
2. Stromek postavte ke kolíku ze severní strany, rovnoměrně rozložte kořeny a alespoň na dvou místech ho přivažte osmičkovým uzlem. Kořeny zasypte vrstvou zeminy. Nezapomeňte, že zhrubělá část kmínku – místo štěpu, musí být asi 10 cm nad povrchem půdy.
3. Podle tohoto pravidla Výsadbovou jámu dosypte. Několikrát můžete se stromečkem opatrně zatřást, aby zemina dobře obalila všechny kořeny. Takto vysazen stromeček dobře zalijte.
4. Po ulehnutí zeminu doplňte a důkladně ušlapejte. Povýsadbový řez proveďte na jaře, po skončení mrazů.

Je dobré, když stromy vysazují dvě osoby; jedna stromeček přidržuje, druhá ho zasypává.  Vysazený stromek přivážeme ke kůlu, aby mohly klesat současně s usazením půdy. Teprve po úplném usazení ho ke kůlu přivážeme důkladněji. Zkontrolujme, zda neodírají pařez stromečku. Stromy vysázené na podzim, řežeme až na jaře.  V případě, že jsme stromeček nuceni vysazovat na dosud nezpracované míst příprava půdy, bude náročná a poměrně nákladná.

Půdu pro výsadbu musíme přeložena do hloubky 60 až 70 cm, zbavit ji vytrvalých plevelů a obohatit ji o organickou hmotu, a živiny, zlepšit její fyzikální, chemické a biologické vlastnosti.  Při hlubokém zpracování zapravíme do ní organická hnojiva (chlévský hnůj, kompost) v množství 8 až 10 kg na 1 m2 a zároveň přidáme 0,2 až 0,3 kg superfosfátu a síranu draselného.

The post Jak na výsadbu ovocných stromů appeared first on Online dieta.