Červená řepa je nenáročná rostlina, dobře roste na volné půdě, bohaté na organickou hmotu. Řepa miluje zalévání. V jílovitě půdě se ji moc nedaří. Řepa potřebuje hodně světla, ve stínu vám neporoste. Potřebuje hodně vody (15-20 litrů na m2). Zvláště v mladém věku si žádá hodně vlhka. Je však třeba připomenout, že zamokření půdy 30 dní před sklizní cukrové řepy, snižuje kvalitu okopanin.
Sadba – červená řepa
Sázíme ji zpravidla koncem dubna nebo začátkem května, když už je jistota, že nepřijdou mrazy. Do řádku stačí nasypat pár semínek, raději řidší, abychom ji nemuseli později přetrhávat. Je odolná a nenáročná na půdu. Jediné, na co musíme pamatovat je to, že má tendenci v sobě hromadit dusičnany, proto ji nehnojíme průmyslovými hnojivy, jinak v rostlině znehodnotíme její stopové prvky. Také ji nesázejte v blízkosti fazolí, neboť si vzájemně zpomalují svůj růst. Je poměrně odolná vůči škůdcům. V případě, že rostlina roste špatně a na vrchu se objeví kruhové skvrny, je třeba je postříkat vápenným mlékem (na 10 litrů vody + 200 gramů vápna + 80 gramů chloridu draselného). Kyselou půdu posypte popelem.
Skladování
Před uskladněním odstraníme z nich velké listy a ponecháme jen několik malých v srdíčku. Červenou řepu skladujeme během celé zimy na tmavém místě při teplotě cca 4 ° C. Je pravda, že do jara trochu povadne, ale i přesto její kvalita zůstává nezměněna.
Čím je pro lidské zdraví červená řepa prospěšná
Neobsahuje téměř žádné kalorie, takže je vhodnou složkou zeleninových diet. Naproti tomu je zdrojem vitamínů E, C a minerálů obsahuje železo, draslík, zinek, měď, vápník, jód, hořčík. Je dokázáno, že všechny tyto prvky u člověka zlepšují kvalitu pleti, vlasů a nehtů. Vysoký podíl kyseliny listové a vlákniny se podílí na kvalitě trávení. Červená řepa celkově regeneruje celý organismus a snižuje cholesterol v krvi. Obsahem betainu působí proti skleróze a předčasnému stárnutí. V lidovém léčitelství se jí šťávě připisují protirakovinné účinky.
