Při výsadbě ovocných stromů je velmi důležité koupit zdravé sazenice. S koncem léta, kdy strom přestane růst, začne jejich příprava na přezimování. Akumulace živin a jejich přesunutí do dřeva z listů a kořenů. Tento proces pokračuje až do pozdního podzimu. Sazenice, vykopané na konci srpna – začátkem září, neprošly všemi fázemi přípravy na zimu. Kvalita chuť a výnos ovocných stromů do značné míry závisí na specifických klimatických podmínkách.
Termíny výsadby ovocných stromů
Na zahradě se stromy sadí na podzim nebo na jaře. Optimální načasování podzimní výsadby – do poloviny října. V oblastech, kde jsou silné mrazy (-30 …- 20 °) je lepší začít se sadbou na jaře, sazenice lépe zakoření a rostou. Jabloně a hrušky mohou být zasazeny na podzim (po pádu listů) nebo i na jaře.
4 kroky k úspěšné výsadbě
- Do předem vykopané jámy se zatlučeným kolíkem, s vrstvou dobře vyzrálého kompostu nebo s hnojivem, co nespálí kořeny, postavte výpěstek poté, co jste mu upravili kořeny a nechali je dostatečně přijmout vodu.
- Stromek postavte ke kolíku ze severní strany, rovnoměrně rozložte kořeny a alespoň na dvou místech ho přivažte osmičkovým uzlem. Kořeny zasypte vrstvou zeminy. Nezapomeňte, že zhrubělá část kmínku – místo štěpu, musí být asi 10 cm nad povrchem půdy.
- Podle tohoto pravidla Výsadbovou jámu dosypte. Několikrát můžete se stromečkem opatrně zatřást, aby zemina dobře obalila všechny kořeny. Takto vysazen stromeček dobře zalijte.
- Po ulehnutí zeminu doplňte a důkladně ušlapejte. Povýsadbový řez proveďte na jaře, po skončení mrazů.
Je dobré, když stromy vysazují dvě osoby; jedna stromeček přidržuje, druhá ho zasypává. Vysazený stromek přivážeme ke kůlu, aby mohly klesat současně s usazením půdy. Teprve po úplném usazení ho ke kůlu přivážeme důkladněji. Zkontrolujme, zda neodírají pařez stromečku. Stromy vysázené na podzim, řežeme až na jaře. V případě, že jsme stromeček nuceni vysazovat na dosud nezpracované míst příprava půdy, bude náročná a poměrně nákladná.
Půdu pro výsadbu musíme přeložena do hloubky 60 až 70 cm, zbavit ji vytrvalých plevelů a obohatit ji o organickou hmotu, a živiny, zlepšit její fyzikální, chemické a biologické vlastnosti. Při hlubokém zpracování zapravíme do ní organická hnojiva (chlévský hnůj, kompost) v množství 8 až 10 kg na 1 m2 a zároveň přidáme 0,2 až 0,3 kg superfosfátu a síranu draselného.