Slovo sexualita má pro různé lidi různý význam, často podle závislosti na dané situaci. Všeobecně můžeme říci, že do pojmu sexualita zahrnujeme všechny aspekty lidského chování, postojů a fyzické existence, které mají co do činění s pohlavím. Pro některé lidi představuje pojem lidská sexualita víc než pouze myšlenky a činy, ale řadí do něj také škálu s tím souvisejících věcí, jako jsou silná citová zaujetí a láska.
Před necelým stoletím se v mnoha západních zemích o sexu veřejně příliš nemluvilo. Ve slušné společnosti se rozhovory o věcech spojených se sexem, například o sexuální orientaci člověka, jak často kdo mívá pohlavní styk a podobně, považovaly za zcela nevhodné a byly tabu. Hovořilo se o nich pouze šeptem mezi opravdu blízkými přáteli a za zavřenými dveřmi.
Role sexu v lidském životě
Dnes hraje sex a sexualita společně s láskou a vztahy s tím souvisejícími v každodenním životě důležitou roli. To všechno se dokonce objevuje jako témata reklam a inzerátů, písniček, románů, divadelních her a rozhlasových a televizních pořadů. Mnohé školy zavedly i různé formy sexuální výchovy a informace o antikoncepci, sexuálních technikách a sexuálních pomůckách jsou běžně dostupné.
Nyní si už uvědomujeme, že sex je v lidském životě jednou ze základních hnacích sil. Ale přesto pořád ještě nevíme všechno o složitosti vztahů týkajících se pudu rozmnožovacího (rysu, který máme společný s říší živočišnou), vlivu kulturního prostředí, lásky, různých citových linutí a rozpoložení, sexuálního pudu jako takového apod. Mnohé z toho, co víme o lidské sexualitě, je předmětem řady výzkumů a bylo popsáno teprve ve dvacátém století. Na řadu aspektů týkajících se sexuality existuje řada rozporuplných názorů.
Výzkum lidské sexuality
Velký vliv na otevřenost, s jakou se mluví o sexuálních otázkách a sexu v lidském chování, měly průkopnické práce amerických vědců, jako byli Alfred Kinsey, William Masters a Virginia Johnsonová. První rozsáhlejší průzkum vedl Alfred Kinsey.
Víte, že … očekávání lidí v sexuální oblasti formuje celá řada faktorů: například potěšení z tance (společenské i smyslové); prezentace sexuální tematiky a lásky v médiích; a dokonce i to, že se v dětství zcela bez zábran setkáváme s nahotou.
Všechny tyto práce o sexu a sexualitě vyvolaly vlnu kritiky, ale také přispěly k tomu, že se studium sexu posunulo na mnohem vyšší úroveň a získalo objektivnější základy. Navíc slouží jako první měřítko pro porovnání nových objevů současných odborníků a vědců. Výzkumy a pozorování rovněž pomáhají odstraňovat mýty obklopující vše, co se týká sexu. Tak se například ukázalo, že ženy mají daleko silnější sexuální touhu a větší potřebu, než mnozí – a to včetně žen samých – vůbec předpokládali.
Definice heterosexuality
Většina dospělých lidí si vytváří sexuální vztahy s příslušníky opačného pohlaví, což nazýváme heterosexualitou. Jestliže je někdo sexuálně přitahován k příslušníkovi stejného pohlaví (muži k mužům a ženy k ženám), mluvíme o homosexualitě. Někdy se pro homosexuálně zaměřené muže používá termín „gay“ a pro homosexuálně zaměřené ženy „lesbička“. Někteří lidé volí raději právě tyto termíny, protože mají širší význam a zahrnují i postoje a orientace týkající se i životního stylu, zatímco termín homosexuál zdůrazňuje pouze sexuální stránku věci.
Dříve převažoval všeobecně rozšířený názor, že homosexuálně zaměření lidé jsou lidé zvrácení, kteří žijí osaměle a pouze příležitostně vyhledávají náhodné sexuální partnery. Výzkumy ukázaly, že tato představa je úplně mylná. Masters a Johnsonová zjistili, že homosexuální partnerství bývá často stejně plné lásky, stability a věrnosti i sexuálního uspokojení – i když v jiném pojetí – jako v partnerství heterosexuálním.
Naštěstí během posledních dvaceti či třiceti let pozorujeme všeobecnou tendenci ke změně názorů na sexuální orientaci. Většina lidí už dnes nemá předsudky či výhrady vůči homosexuálům a nepovažují takovou sexuální orientaci za nemoc či dokonce hřích.